Parlamenta parlamenta attēls

Potřebuje Evropská demokracie více zapojení občanů?

70 beidzās tikšanās
488 Dalība

Parlamenta parlaments ir slēgts

Tagad apskatiet šī Parlamenta parlamenta izvērtētos rezultātus un uzrunāto parlamentāriešu izteikumus.

fons

Rok 2023 je zvláštní rok, protože oslavujeme v místě založení Pulse of Europe e.V. ve Frankfurtu nad Mohanem 175. výročí prvního celoněmeckého parlamentu. V letech 1848 a 1849 se členové Frankfurtského národního shromáždění poradili o vytvoření německého národního státu a o přijetí svobodné ústavy k založení národní demokracie. 175 let poté vás chceme pozvat, abyste otevřeně a angažovaně přemýšleli a konzultovali o budoucnosti evropské demokracie. Evropská demokracie je pod velkým tlakem: zatímco autoritativní síly Ruska a Číny testují svobodné a demokratické společnosti Evropy z vnějšku, EU se vnitřně potýká s rostoucí polarizací, nedůvěrou v demokracii, národními egoismy a pocitem odcizení občanů od politiků. K tomu přicházejí globální výzvy jako je klimatická změna, migrace, umělá inteligence a manipulace prostřednictvím fake news. S tímto osmým kolem Evropských "domácích" parlamentů se proto zaměřujeme na téma "Evropského zapojení občanů" a nabízíme příležitost přemýšlet o tom: Potřebuje evropská demokracie více zapojení občanů?

Daļēji jautājumi

1. Má být zavedeno evropské občanské hlasování, na kterém by se mohli podílet všichni občané EU a tak se podílet na rozhodování o otázkách evropské budoucnosti?

Fons: Konstantně nízká volební účast při volbách do Evropského parlamentu a přání mnoha občanů EU po větší účasti na rozhodování vyvolává otázku doplnění demokratických postupů v EU. Jedním z návrhů na oživení evropské demokracie je například zavedení celoevropského občanského hlasování, kde by mohli občané EU hlasovat o důležitých otázkách evropské budoucnosti. Může jít o hlasování o otázkách, na které má vliv instituce EU, například v oblasti klimatu, obchodu, dopravy nebo sociální politiky. Zatím není jasné, zda by výsledek takového občanského hlasování byl pro poslance Evropského parlamentu závazný nebo by měl pouze poradní funkci. Evropský občanský hlasování by mohli iniciovat buď občané EU, nebo Evropský parlament. Evropské občanské hlasování bylo jedním z požadavků občanů EU v rámci občanského účastnického procesu „Konference o budoucnosti Evropy“.

Argumenti par

Europoslání lidové hlasování posílí důležitý signál proti nedostatku důvěry v politiku a demokracii, zejména v souvislosti s EU.

Takové účastnické řízení vytahuje evropská sporná témata "na ulici" a vyzývá občany EU, aby přemýšleli evropsky v souvislosti s důležitými otázkami budoucnosti, přesahujícími národní rámec.

Evropské občanské referendum vytváří participativní doplněk k reprezentativním prvkům demokracie v EU.

Argumenti pret:

Složité otázky a rozhodnutí se těžko redukují na jednu otázku v hlasování.

Stejně jako u jiných účastnických postupů se očekává, že budou hlasovat jen málo a převážně takoví občané EU, kteří by se i tak účastnili voleb do Evropského parlamentu a mají politický zájem.

V případě, že výsledky takového evropského občanského hlasování nebudou politiky náležitě zohledněny, může to vést k ještě většímu rozladění s politikou.

2. Mají mít občané EU při volbách do Evropského parlamentu možnost volit také kandidáty z jiných členských států prostřednictvím transnacionálních seznamů?

Fons: Transnacionální seznamy při volbách do Evropského parlamentu se diskutují jako možnost posílení demokratizace Evropské unie. V současné době jsou kandidáti při volbách do Evropského parlamentu nominováni prostřednictvím národních seznamů. To znamená, že voliči mají pouze možnost hlasovat pro národní strany, což v praxi znamená, že složení Evropského parlamentu je určeno de facto 27 národními volbami. Pro podporu "evropeizace evropských voleb" navrhuje usnesení Evropského parlamentu z roku 2022, aby byl volební lístek pro volby do Evropského parlamentu doplněn o další hlas. Návrh zákona musí být ještě projednán členskými státy EU v Radě Evropské unie. S prvním hlasem by EU občané stále volili národní seznam; s novým druhým hlasem by měli možnost navíc hlasovat pro transnacionální seznam. Zpočátku by bylo voleno pouze 28 z maximálně 751 poslanců v celoevropském volebním obvodu prostřednictvím transnacionálních seznamů, přičemž by měla být předepsána závazná geografická vyváženost. Dlouhodobým cílem je vytvoření účinných evropských stran pro volby do Evropského parlamentu.

Argumenti par

Transnacionální seznamy přispívají ke společné politické vůli na evropské úrovni.

Volby na evropské úrovni místo 27 národních částí voleb posilují evropský obsah stran a působí proti nacionalismu.

V současnosti mají hlasy občanů EU z menších členských států větší váhu než hlasy z největších členských států při volbách do Evropského parlamentu. Změna volebního systému může dlouhodobě umožnit zavedení rovnosti hlasů všech občanů EU.

Argumenti pret:

Volby do Evropského parlamentu se tak stávají ještě složitější a vyžadují vysvětlení pro občany EU.

Zahraniční kandidáti nejsou místně známi a blízkost poslanců k občanům může být ztížena jazykovými rozdíly.

Transnacionální seznamy oslabují federální princip uvnitř EU. Zvláště pro strany regionálních menšin je tímto způsobem obtížnější dostat se do Evropského parlamentu.

3. Má být rozhodnuto na místní úrovni EU občany o tom, kolik uprchlíků chtějí přijmout ve svém regionu a tím usnadnit jejich distribuci v celé Evropě?

Fons: Evropská migrační politika je mnoho let velmi kontroverzním politickým tématem. Pokud jde o ochotu přijmout uprchlíky, existují mezi vládami členských států EU a regiony často velké rozdíly. Některé obce a občané EU se zasazují o to, aby byli přijímáni uprchlíci nad rámec národního klíče pro rozdělování. V jiných regionech vyvolává přijetí uprchlíků podle národního klíče již protesty. Studie naznačují, že migrační pohyby do Evropy budou dále narůstat z důvodu klimatické změny, politické nestability a rozdílů v prosperitě. Vzniká tedy otázka, zda by měli mít občané EU více pravomocí tím, že by mohli rozhodovat na místní úrovni v jejich obcích, kolik uprchlíků chtějí přijmout. Výsledky hlasování by mohly být zohledněny při evropském rozdělování uprchlíků. Tím by se otevřela také možnost, aby byly evropské pomocné fondy přímo vypláceny obcím, které jsou ochotny uprchlíky přijmout.

Argumenti par

Více zapojení na místní úrovni přináší pro EU občany konkrétnost a srozumitelnost abstraktní evropské migrační politiky.

Posílená účast občanů EU při rozdělování uprchlíků v rámci EU může vést k většímu porozumění v rozvířené debatě o přistěhovalectví a usnadnit integraci na místě.

Různé podmínky a názory v regionech mohou být zohledněny, aby se předešlo problémům a využily se speciální příležitosti (výhodná situace pro obě strany).

Argumenti pret:

Velké odmítnutí přijímání uprchlíků v jednotlivých regionech může ještě více zesílit nerovnováhu při rozdělování uprchlíků v EU.

Existuje riziko zkreslení obrazu názorů hlasitou odmítavou menšinou, která stojí proti tiché většině, která souhlasí.

Možnost podílet se na rozhodování o přerozdělování uprchlíků by mohla být zneužita jako prostředek ke zpochybnění základního práva na azyl.

Iespaidi no palātu parlamentiem

Novērtējums

Potřebuje Evropská demokracie více zapojení občanů?

70 Balsis

Piekrišana 59

Noraidījumi 3

Atturas 8

Tā izsakās adresāti

Die EU stellt in vielen Politikbereichen die Weichen für die nationale Politik, trotzdem findet sie im Vergleich oft weniger Beachtung in der Öffentlichkeit. Das liegt auch daran, dass wir in der EU oft hoch-technisierte und detailreiche Diskussionen führen, und ist deshalb ein Stück weit verständlich. Aber dennoch ist auch ein supranationales demokratisches System wie die EU auf den Input und die Beteiligung ihrer Bürger:innen angewiesen, insbesondere um gegen Populismus und Angriffe auf Rechtsstaatlichkeit und Freiheit gewappnet zu bleiben.
Beteiligung muss dafür aber auch bestimmte demokratische Kriterien erfüllen. Alle Bürger:innen müssen gleichermaßen Zugang zu den Beteiligungsoptionen haben, und es sollte von Beginn an klar sein, welche Wirksamkeit die Ergebnisse dann entfalten – sind sie einfach einer von vielen Inputs im Gesetzgebungsprozess, oder sind die Ergebnisse verpflichtend? Wenn hier die Erwartungen zu hoch gesteckt werden (Beispiel Umfrage Sommerzeit/Winterzeit) bringt Beteiligung oft nicht mehr Nähe zwischen Bürger:innen und Politik, sondern sorgt im Gegenteil für Frusterlebnisse.

uz rezultātiem

1. Má být zavedeno evropské občanské hlasování, na kterém by se mohli podílet všichni občané EU a tak se podílet na rozhodování o otázkách evropské budoucnosti?

Balsošanas rezultāti sastāv no 438 ievadītajiem rezultātiem.

Tendence (vidējā)

5

Vidēji

5.4

2. Mají mít občané EU při volbách do Evropského parlamentu možnost volit také kandidáty z jiných členských států prostřednictvím transnacionálních seznamů?

Balsošanas rezultāti sastāv no 438 ievadītajiem rezultātiem.

Tendence (vidējā)

6

Vidēji

5.7

3. Má být rozhodnuto na místní úrovni EU občany o tom, kolik uprchlíků chtějí přijmout ve svém regionu a tím usnadnit jejich distribuci v celé Evropě?

Balsošanas rezultāti sastāv no 438 ievadītajiem rezultātiem.

Tendence (vidējā)

4

Vidēji

4.1

Palīdziet stiprināt pilsoņu līdzdalību. Mēs vēlamies padarīt jūsu bažas dzirdamas un palikt neatkarīgiem.

Veiciniet tūlīt