Region: European Union
Měla by EU získat větší pravomoci při řízení sociálního a ekonomického rozvoje?
background
Globální výzvy, jako je změna klimatu, ekonomické krize, klesající sociální mobilita, války a manipulace veřejného mínění prostřednictvím sociálních médií, stále více ohrožují i sociální soudržnost Evropské unie, pokud se proti nim nezasáhne. Krize však mohou být také příležitostí – můžeme se z nich poučit, posílit své schopnosti a růst společně. Proto se v tomto 10. kole Evropských domácích parlamentů zaměřujeme na téma „Sociální a hospodářská politika“ a nabízíme prostor k zamyšlení: Měla by Evropská unie získat větší pravomoci při řízení sociálního a hospodářského rozvoje členských států? Nebo je naopak správnější přesunout tyto záležitosti zpět do blízkého, známého a přehledného prostředí národních států? Zveme vás k debatě o třech klíčových reformních návrzích týkajících se evropského rozměru sociální a hospodářské politiky. Stejně jako v parlamentu budete nejprve společně diskutovat jednotlivé otázky a následně o nich individuálně hlasovat. Výsledky se poté spojí s výsledky mnoha dalších Evropských domácích parlamentů, které se současně konají v různých evropských zemích, a vytvoří tak celoevropský názorový obraz. Tento bude následně představen a prodiskutován s politiky Evropské unie.
Partial questions
1. Měla by být zavedena celoevropská daň z majetku, aby se snížily nerovnosti a financovaly projekty EU?
Background: V zemích EU, jako jsou Francie, Španělsko a Lucembursko, již existuje daň z majetku, stejně jako v Norsku a Švýcarsku. Hnutí jako „Tax me now“ a „Tax the rich“ v posledních měsících iniciovala petice, které získaly statisíce podpisů.
Na mezinárodní úrovni existuje návrh na zavedení roční daně ve výši 2 % z majetku přesahujícího 5 milionů dolarů. V Německu se diskutuje o progresivním modelu:
• 2 % pro majetek nad 5 milionů eur,
• 3 % pro majetek přesahující 50 milionů eur,
• 5 % pro majetek nad 1 miliardu eur.
Pouze z Německa by tímto způsobem mohlo být vybráno přibližně 85 miliard eur, které by mohly být použity na financování společných evropských projektů.
Pros
V časech napjatých rozpočtů je nutné, aby občané přispívali k financování státních služeb v souladu s jejich skutečnými schopnostmi. Pokud by se toto dělo na evropské úrovni, mohlo by se zabránit „daňové soutěži“ mezi členskými státy EU.
Příjmy z daně z majetku by umožnily opatření, která by zlepšila společenskou účast a příležitosti k sociálnímu vzestupu pro lidi z nižších a středních vrstev.
Tyto příjmy by rovněž umožnily financování dalších evropských podpůrných a inovačních projektů.
Cons
Bohatí mají možnost vyhnout se evropské dani z majetku tím, že převedou svůj majetek do jiných zemí.
Daňová politika je záležitostí národních států, které mohou plánovat a podporovat podle místních potřeb.
Přesun daňových pravomocí na evropskou úroveň by mohl posílit image EU jako vzdálené a byrokratické instituce, která je odtržená od každodenního života občanů.
2. Měla by EU garantovat minimální úroveň sociálních dávek, například při rodičovské dovolené, podpoře v nezaměstnanosti a věku odchodu do důchodu?
Background: Politika zaměstnanosti a opatření na podporu sociální inkluze spadají především do pravomocí jednotlivých zemí EU. To znamená, že národní vlády rozhodují o otázkách, jako jsou mzdové předpisy, systémy důchodového pojištění, věk odchodu do důchodu a dávky v nezaměstnanosti.
V průběhu let však EU podporovala členské státy právními předpisy, prostředky a nástroji, aby lépe koordinovaly národní opatření, podporovaly zaměstnanost, zlepšovaly životní a pracovní podmínky, zajišťovaly adekvátní sociální ochranu a bojovaly proti sociálnímu vyloučení.
Přesto se však sociální dávky v klíčových oblastech, jako jsou pravidla pro rodičovskou dovolenou, délka poskytování dávek v případě pracovní neschopnosti a věk odchodu do důchodu, v rámci EU stále výrazně liší.
Pros
Silnější role EU by učinila boj proti chudobě a podporu rovnosti příležitostí méně závislé na politických vývojích a finančních možnostech členských států.
Vyšší důraz na sociální politiku by zlepšil vnímání EU v očích mnoha občanů, kteří ji dosud vnímali především jako projekt pro elity a korporace.
Vzhledem k volnému pohybu pracovníků a činnosti podniků na úrovni EU by harmonizace opatření mohla snížit byrokracii.
Cons
Zlepšení dávek by způsobilo značné výdaje, které by musely být v chudších členských státech EU financovány dodatečně.
Politika proti sociální nerovnosti a chudobě může být plánována a realizována lépe na národní úrovni podle konkrétních potřeb.
Povinné převedení finančních prostředků mezi členskými státy, které je s tímto konceptem nevyhnutelně spojeno, posiluje v bohatších zemích pocit, že jsou i přes své vlastní problémy stále plátci pro ostatní, což zvyšuje přitažlivost hesla „Moje země na prvním místě“.
3. Měla by EU převzít větší roli v podpoře průlomových inovací, například v oblasti umělé inteligence?
Background: Sociální a hospodářské vývoje v EU jsou navzájem propojené: Vysoké sociální standardy lze udržet pouze tehdy, pokud bude Evropská unie schopná v mezinárodním prostředí i nadále ekonomicky konkurovat. Mario Draghi nedávno v jednom reportu pro Evropskou komisi upozornil na problémové oblasti.
Konkurenční schopnost je v značné míře určována inovativností, která vytváří nové trhy a tím i hodnoty. Aby se EU stala lídrem v klíčových oblastech růstu, je třeba investovat. Ve srovnání s USA (DARPA) a Čínou zaostává Evropa v oblasti skokových inovací, například v oblastech umělé inteligence, sociálních sítí, mobility, bateriových technologií atd. Podpora skokových inovací by mohla být proto svěřena European Innovation Council (EIC), pokud by tato agentura byla adekvátně rozšířena.
Pros
Spojení evropských inovačních zdrojů a investičních kapacit by umožnilo rychlejší vývoj a škálování technologií budoucnosti.
Vyšší přidaná hodnota, mimo jiné prostřednictvím výkonné evropské inovační agentury, je předpokladem pro ekonomicky a sociálně silnou EU.
Silné evropské protějšek americké DARPA je také důležitým symbolem evropské ambice a síly v době rostoucí globální konkurence.
Cons
Vznik velké evropské inovační agentury s odpovídající byrokracií by mohl vést k plýtvání prostředky. Inovace se obvykle rodí na univerzitních institucích a v podnicích v Evropě. Měly by být spíše přímo podporovány a zbaveny byrokratických překážek.
Centrálně řízená inovační agentura je v rozporu s principem subsidiarity a může hůře rozpoznávat a podporovat skokové inovace, než by to dokázaly příslušné orgány na místní, regionální nebo národní úrovni.
Přehnaně ambiciózní symbolická politika, která by se projevila vytvořením vlastní agentury, je kontraproduktivní a odvádí pozornost od potřeby cílené podpory.
Sources
Impressions from the HomeParliaments
